Zlomový moment na cestě kávy přichází v momentě její přípravy. Nápoje z plodů kávovníků se připravují již stovky let.
V kolébce kávy Etiopii si pastevci už ve 14. století připravovali nápoj zvaný Buna. Jednalo se ale pouze o odvar ze sušených kávových třešní – dnes bychom tomuto nápoji říkali Cascara.
Až v roce 1450 se káva dostala na loď Muhammeda Ibn Said Al Dhabhaniho, který ji spolu s dalším zbožím převážel do Jemenu. Po jeho příjezdu do jemenského přístavu Al-Mokha pochopitelně netrvalo dlouho a Buna se pro své stimulující účinky začala těšit značné oblibě i na druhém břehu průlivu Bab-al-Mandab. Především mezi ostatními přívrženci súfismu (mystické odnože islámu), kterým pomáhala udržet pozornost během dlouhých nočních modliteb.
Svému “magickému nápoji” začali přezdívat Qahwa a postupem času v něm sušené třešně nahradili rozdrcenými praženými zrnky. Právě odsud vzešla Qahwa (káva), kterou známe dnes.
Její příprava se během několika staletí značně proměnila.
Zásadní posun přinesli Turci v době osmanské říše. Po zabrání území Egyptu se káva dostala do Damašku i Istanbulu, kde se zrodila příprava kávy v džezvě, jenž značně ovlivnila další vývoj přípravy kávy. Do té doby se z kávy připravoval jen lehký nápoj plný koření a bylin. Turci ale vymysleli lepší způsob jak kávu pražit a ukládali ji na perforované kovové pláty přímo nad oheň. Káva se díky podstatně tmavšímu pražení nemusela připravovat tak dlouho a dala se snadno rozemlít.
Díky tomu také nepotřebovala další ingredience, ale podávala se ve své čisté formě. Turci ji začali přezdívat černý nepřítel spánku a lásky.
Káva se postupně začala rozšiřovat i do Evropy, ale bylo to vždy v reakci na kontakt s Turky.
I proto se nadále nejčastěji připravovala jejich tradičním způsobem v džezvě. Káva se těšila velké oblibě, jelikož umožňovala sociální interakci bez nutnosti návštěvy hostince. Do té doby totiž nebyla jiná možnost, jak se s někým sejít, než nad sklenicí piva či vína. Návštěva kavárny naproti tomu byla “na úrovni”.
Další velká inovace přišla až v roce 1697 v Evropě. V tomto roce se zrodilo „Bratrstvo kavárníků“, kteří do kávy začali jako první přidávat mléko.
Hosté před objednáním obdrželi barevnou paletu, na které vyznačili, v jakém poměru si přejí svou kávu s mlékem smíchat. Tímto způsobem se zrodila káva „Kapuziner“ neboli Cappuccino, jehož odstín odpovídal barvě hábitu kapicínských mnichů.
Samotná káva se ale stále připravovala téměř stejným způsobem jako v Turecku.
Evropané si začali velmi rychle přípravu kávy přizpůsobovat svým preferencím. Například už v roce 1711 začali ve Francii používat lněné sáčky k oddělení namletých částic (lógru) z kávy.
Samotná káva se ale stále připravovala velmi podobným způsobem. Pouze džezvu nahradily větší konvice s víčkem, ve kterých se káva vařila na ohni, nebo kamnech.
V roce 1780 se na trhu objevil první komerční kávovar. Jednalo se o tzv. Bigginovu konvici, která je předchůdcem všech svrchně zalívaných metod přípravy kávy.
Většinou se skládala ze tří částí – konvice, držáku na filtr a kovového filtru. Ten byl usazen v hrdle konvice a namletá káva uvnitř něj byla shora zalévána horkou vodou.
Průmyslová revoluce zasáhla i do přípravy kávy. Ve 30. letech 18. století zkonstruovala Marie Danny Amelne Massot první sifonovou konvici, neboli vakuový překapávač, který na trh uvedli v dalším desetiletí.
O 50 let později si sifon prorazil cestu i do Spojených států amerických, kde se na přelomu 18. a 19. století dočkal velkého úspěchu. Sifon se skládá ze dvou skleněných baněk, přičemž ve spodní je voda a v horní nad filtrem namletá káva. Pod spodní baňku se umístí zdroj tepla a vzniklý podtlak vodu vytlačí do horní komory, kde se promíchá s kávou. Po odstranění zdroje tepla se káva přefiltruje zpět do spodní baňky, odkud ji lze podávat.
Na podobném principu pracuje i Moka konvička, jejíž kořeny lze dohledat v roce 1933 v Itálii.
Ta si získala globální popularitu a dodnes se jedná o jednu z nejčastějších metod domácí přípravy kávy. V podobném duchu pracují i perkolátory, které se těšily největší oblibě v 50. a 60. letech minulého století ve Spojených státech amerických.
Vytlačily je však domácí kávovary a znovu vzrůstající zájem o espresso. Problémem perkolátorů také byla extrémně vysoká teplota při přípravě a několikanásobná extrakce stejné kávy, což způsobovalo přeextrahování.
Espresso je Alfou i Omegou nejen kávového světa. Pro značnou část obyvatel naší planety se stalo pevnou součástí každého dne. Boom espressa odstartoval turínský vynálezce Angelo Moriondo, když v roce 1884 patentoval parní zařízení na okamžitou výrobu kávy.
Od strojů, které známe dnes, se ale v mnoha ohledech stále lišil. Espresso nepřipravoval po jednotlivých dávkách, ale hromadně, a k jeho výrobě využíval tlaku zhruba 1,5 baru, s čímž by mezi dnešními kávovary rozhodně neobstál.
O 17 let později navrhl Luigi Bezzera z Milána úpravu tohoto patentu, čehož v roce 1903 využil další důležitý Ital, Desiderio Pavoni. Zdá se vám jeho jméno povědomé? Není se čemu divit – pan Pavoni je zakladatelem firmy La Pavoni, která začala jako první průmyslově vyrábět kávovary na přípravu espressa.
Svět přípravy kávy je skutečně velmi různorodý a nemůžeme se dočkat, až vás jím v následujících tematických okruzích provedeme.
Další zdroje - literatura
Velká kniha o kávě; Petra Veselá
Příručka profesionálního baristy; Scott Rao
Kávové opojení; Anette Moldvaer
Filtrovaná káva; Petra Střelecká
Need For Espresso: Underground – Technologie vody; Adrián Krišák
Need For Espresso: Underground; Adrián Krišák
The World Atlas of Coffee; James Hoffman
How To Make The Best Coffee At Home; James Hoffmann
Dear Coffee Buyer; Ryan Brown
The Coffee Roaster’s Companion; Scott Rao
The fundamentals of Excellent Coffee; Coffee Collective
Coffee Roasting Best Practices; Scott Rao
Everything but Espresso; Scott Rao
The Physics of Filter Coffee; Jonathan Gagné
Coffee A Global History; Jonathan Morris
The Coffee Dictionary; Maxwell Colonna Dashwood
Grinding Research Report; SCA
What I Know About Running Coffee Shops; Colin Harmon
The Coffee Freshness Handbook; SCA
European Extraction Preferences in Brewed Coffee; SCA
The SCAE Water Chart; SCA
Why Does Water Quality Matter?; SCA