Kořeny káv zpracovávaných v dužině bez slupky mají své počátky v 70. letech minulého století v Brazílii. Tamní farmáři se tehdy snažili přijít s metodou, která by měla nižší nároky na spotřebu vody oproti mokré metodě, ale stále by dokázala pozvednout výslednou kvalitu v šálku. Vycházeli tedy z tradiční suché metody, při které je spotřeba vody téměř nulová. Uvědomili si ale, že slupka by mohla zpomalovat sušení a proto se rozhodli zbavit třešně slupek a nechat zrnka pouze v dužině.
Doba schnutí se skutečně zkrátila a zároveň se značně snížilo riziko vzniku plísně. Díky dostatečnému obsahu cukru v dužině navíc nebyl jakýkoliv problém s fermentací. Tato metoda začala kávám naopak přidávat na sladkosti a zároveň se zvýraznily chuťové vlastnosti. Takto se zrodila dnes již tradiční brazilská metoda Polopromytá, neboli Pulped natural.
Třešně se nejčastěji suší na dvou místech - Patios a Afrických postelích.
Patios
je rozsáhlá betonová plocha, kam farmář vysype své třešně a následně mezi nimi zhruba každých 30 minut chodí a obrací je, aby zamezil vzniku plísní.
Africká postel
je konstrukce sestavená z dřevěných kůlů, mezi kterými je natažena síťovina. Ta umožňuje rovnoměrný přísun vzduchu ze všech stran. Díky tomu se snižují intervaly obracení, ale třešním se i tak musí věnovat vysoká míra pozornosti, aby se předešlo plísním.
Patios
je rozsáhlá betonová plocha, kam farmář vysype své třešně a následně mezi nimi zhruba každých 30 minut chodí a obrací je, aby zamezil vzniku plísní.
Africká postel
je konstrukce sestavená z dřevěných kůlů, mezi kterými je natažena síťovina. Ta umožňuje rovnoměrný přísun vzduchu ze všech stran. Díky tomu se snižují intervaly obracení, ale třešním se i tak musí věnovat vysoká míra pozornosti, aby se předešlo plísním.
Honey
Vznik této metody představuje takové „štěstí v neštěstí“. Když v roce 2008 Kostariku postihlo masivní zemětřesení, většina země zůstala bez přístupu k vodě. To pro tamní farmáře závislé na mokré metodě samozřejmě znamenalo zásadní problém při zpracování. Zůstali doslova s pytli nasbírané kávy v ruce a mysleli si, že ji není jak zpracovat.
To se naštěstí podařilo změnit manželům Chaconovým ze zpracovatelského závodu Las Lachas, kteří se inspirovali právě brazilskou metodou Pulped natural. Díky pokročilým loupačkám byli dokonce schopni nastavit vzdálenost od ozubeného kola a tak teď metodu honey rozdělujeme na 4 typy - Black, Red, Yellow a White. Toto barevné rozdělení definuje objem dužiny, ve které zrnko následně schne.
Velkou výhodou pro farmáře zůstává nezávislost na vodě, ovšem v porovnání se suchou metodou již přibývá závislost na mechanické loupačce. V závislosti na objemu dužiny se také snižuje riziko vzniku plísní a přetažení fermentace.
Nejnižší riziko bude u káv White honey, jelikož zbytková dužina je na zrncích ponechána pouze k zajištění cukrů potřebných k fermentaci. Nejvyšší pak u Black honey, kdy zrnko fermentuje v celém objemu dužiny a proto je riziko toho, že se kávy začnou kazit, větší. Je proto potřeba víc dbát na kontrolu kvality a otáčení, tím se vzniku defektů zabrání.
Co ovšem pro farmáře zůstává dost možná největší výhodou, je zkrácení celkové doby sušení. Jak zjistili brazilští farmáři již v 70. letech, slupka brání odchodu vlhkosti a je tak zcela logické, že jejím odstraněním zkrátíme čas sušení.
Co to pro farmáře znamená? V praxi to často může být vyšší úroveň kvality, za kterou dostane větší finanční obnos v kratším časovém horizontu. Díky tomu se jeho pozice po finanční stránce značně zvýhodní.
Příklad metody honey vám přiblížíme pomocí farmy (španělsky fincy) Calle Lajas v Kostarice, kde tato metoda v roce 2008 vznikla. Manželé Fransisca a Oskar Chacon tehdy v návaznosti na nedostatek vody, způsobený zemětřesením, přišli se zcela novou metodou vycházející z Pulped natural. Jelikož následně kostarická vláda vydala zákon zamezující přílišnému používání vody při zpracování kávy, netrvalo dlouho a metoda se po této středoamerické zemi rozšířila.
Manželé Chacon ale na své farmě kávy honey kategorizují trochu jinak. Všechny kávy jsou po ručním nasbírání - a případné selekci nezralých nebo přezrálých třešní - vhozeny do loupačky, která je zbaví pouze slupky a zanechá na zrnku všechnu dužinu. Barevné rozdělení tak přichází na řadu až při sušení. Všechny kávy se suší na patios v uzavřených sklenících, kde Oscar kontroluje teplotu a vlhkost.
Yellow honey jsou definovány jako kávy, které se obrací nejčastěji - každou hodinu. Red honey potom pouze párkrát za den a Black honey pouze jednou denně. To umožňuje manželům Chaconovým podtrhnout i ty nejjemnější detaily v chuti jejich káv.
Pulped natural
Příklad metody pulped natural si samozřejmě ukážeme v její kolébce - Brazílii. Konkrétně v malém městě Carmo de Minas, kterému se pro jeho unikátní mikroklima občas přezdívá brazilské Burgundsko.
Právě tam můžeme najít farmu (portugalsky fazendu) Bota Fora. Za tou stojí čtyři generace rodinné historie, kterou dnes reprezentuje pravnučka původní majitelky, Marie de Fatima Silva Marques da Fonseca.
Pro sběr třešní tam místo sběračů využívají speciální kombajny, kterým se přezdívá harvestory. Po nasbírání přichází na řadu ještě fáze přebírání, kdy je zapotřebí oddělit nedozrálé a defektní třešně od těch bezvadných. Ty, které projdou selekcí, následně zbaví pouze slupky a přesunou je na betonové patios, na kterých zrnka v celé své dužině schnou 18 dní.
Zajímavostí může být, že na fazendě zároveň zpracovávají kávu metodou natural, čímž získáváme přímé porovnání mezi těmito dvěma podobnými metodami. Pulped natural ale vede hned ve dvou klíčových kritériích. Dlouhodobě získává vyšší senzorické ohodnocení a doba sušení se v porovnání s klasickým naturalem zkracuje o devět dní, což usnadňuje provoz v klíčových fázích období sklizně.
Jak už bylo zmíněno, pravděpodobně největší výhodou je zkrácení celkové doby sušení. Brazilští farmáři už v 70. letech zjistili, že slupka brání odchodu vlhkosti a je tak zcela logické, že jejím odstraněním se čas sušení zkrátí. V praxi to často znamená, že farmář dosáhne vyšší úrovně kvality, za kterou dostane větší finanční obnos v kratším časovém horizontu. Díky tomu se jeho pozice po finanční stránce značně zvýhodní.
Další velkou výhodou je nezávislost na vodě, ovšem v porovnání se suchou metodou přibývá závislost na mechanické loupačce. Podle objemu dužiny se také snižuje riziko vzniku plísní a přetažení fermentace. Nejnižší riziko bude u káv White honey, jelikož zbytková dužina je u nich skutečně pouze k zajištění cukrů potřebných k fermentaci.
Největší riziko je u metody Black honey, kdy zrnko fermentuje v celém objemu dužiny a je proto pravděpodobnější, že se kávy začnou kazit. Je u nich proto třeba dbát více na kontrolu kvality a pravidelné otáčení, tím se vzniku defektů zabrání.
Abyste ale nepřišli ani o klasičtější verzi honey metody, přesuneme se do El Salvadoru, jedné ze zemí, kam se tato metoda z Las Lajas během pár let rozšířila a pomohla tamním farmářům. V regionu La Liberta operuje mladý zástupce třetí generace kávové rodiny, Aldo Parducci. Možná i díky svému věku se Aldo snaží přicházet s novými inovativními způsoby pěstování a zpracování kávy.
Na farmě Las Brumas vybudoval malý závod, který umožňuje zpracování honey a natural. Začali více hlídat sběrače a třídit sklizeň podle jednotlivých odrůd a na výše položeném pozemku, kterému říkají Area 51, zřídili experimentální farmu a školku pro nové kávovníky. Díky tomu jsou nezávislí.
Nezávislost vychází z poptávky po kávách z Area 51 ze strany prestižních pražíren z celého světa. Aldo již klasicky rozděluje své kávy zpracované metodou honey podle procenta dužiny obklopující zrnko:
10 % pro White,
60 % pro Yellow,
80 % pro Red a
100 % pro Black.
Podle tohoto systému zrnka při sušení rozděluje na třípatrové africké postele, kde je pravidelně několikrát denně obrací.
Pro Alda je největší výhodou rozdělení farmy, kdy Area 51 zajišťuje experimentální kávy, za které může žádat vyšší cenu. Velice často se ovšem jedná o kávy v celkovém množství pouze pár pytlů (tzv. mikroloty).
Spodní část farmy Las Brumas naopak zajišťuje tradičnější kávy v podstatně větším objemu. Díky praktikám, které přenese z Area 51, je ale Aldo schopen zlepšit úroveň kvality i těchto káv a tím pádem i jejich cenu v porovnání se sousedními farmáři, kteří se drží starých postupů. Přestože tyto kávy pravděpodobně nikdy nebudou dosahovat ceny těch z Area 51, představují stálý příjem, který pokryje náklady farmy. Peníze, které Aldo získá z experimentálních honey mikrolotů, může použít na další vylepšení farmy či vylepšení techniky pro zpracování kávy.