Suchá metoda má své kořeny v samotné kolébce kávovníku - Etiopii. Někdy se jí říká také naturální nebo natural.
Jedná se o vůbec nejstarší metodu zpracování kávy, ovšem své užití rozhodně najde i dnes.
Její podstata spočívá v jednoduchosti, tedy alespoň teoreticky. Skrývá se za ní totiž mnoho proměnných, které mohou farmáři celý proces zpracování velmi zkomplikovat. Je tak velmi důležité, aby měl dostatek znalostí a zkušeností a těchto komplikací se vyvaroval.
Třešně se nejčastěji suší na dvou místech - Patios a Afrických postelích.
Patios
je rozsáhlá betonová plocha, kam farmář vysype své třešně a následně mezi nimi zhruba každých 30 minut chodí a obrací je, aby zamezil vzniku plísní.
Africká postel
je konstrukce sestavená z dřevěných kůlů, mezi kterými je natažená síťovina. Ta umožňuje rovnoměrný přísun vzduchu ze všech stran. Díky tomu se snižují intervaly obracení, ale třešním se i tak musí věnovat vysoká míra pozornosti, aby se předešlo plísním.
Patios
je rozsáhlá betonová plocha, kam farmář vysype své třešně a následně mezi nimi zhruba každých 30 minut chodí a obrací je, aby zamezil vzniku plísní.
Africká postel
je konstrukce sestavená z dřevěných kůlů, mezi kterými je natažená síťovina. Ta umožňuje rovnoměrný přísun vzduchu ze všech stran. Díky tomu se snižují intervaly obracení, ale třešním se i tak musí věnovat vysoká míra pozornosti, aby se předešlo plísním.
Nejzásadnější výhodou suché metody je samostatnost farmáře. Jediným předpokladem pro její uskutečnění je totiž plocha, na které budou třešně rovnoměrně schnout a není tak třeba žádné mechanické vybavení, které může být pro mnoho farmářů velmi nákladné.
Zároveň je velmi šetrná vůči životnímu prostředí, jelikož se ke zpracování třešní nevyužívá téměř žádná voda, která je dodnes v mnoha částech světa velmi vzácnou komoditou.
A teď k těm proměnným, které zpracování komplikují.
Velmi časté mohou být plísně, které vznikají, pokud se třešně “zadusí”. Proto je třeba, aby byly po celou dobu trvání tohoto procesu rozloženy pouze do jedné vrstvy a byly několikrát denně obraceny v pravidelných intervalech. Díky tomu farmář docílí ideálního proudění vzduchu pro sušení a předejde vzniku plísní.
Největším rizikem je však samotný proces fermentace. Přestože je to proces zcela přirozený, může se velmi snadno a rychle obrátit proti farmáři. Pokud by třešeň nechal schnout a tedy fermentovat moc dlouho, dojde v ní ke vzniku alkoholu a tóny tohoto procesu pak ve finálním šálku přebíjí jakoukoliv přirozenou chuť kávy.
Suchou metodu si představíme v zemi jejího vzniku - Etiopii. Konkrétně v srdci woredy (tedy okresu) Bensa, ve státě Sidama. Tam, na úpatí hory Bombe, leží vesnice Shantawene, ve které tamní farmáři zpracovávají svou organickou kávu tradiční suchou metodou. S tou jim pomáhá americko-etiopský tým agronomů Catalyst Coffee, který je zodpovědný za mnohé inovace při zpracování.
Značný důraz se klade už na sběr třešní, tak aby sběrači vybírali skutečně svědomitě jen ty nejzralejší třešně. Ty se po přenesení do zpracovatelského závodu omyjí ve vodě, kde se zároveň oddělí plaváčci.
Následně třešně putují rovnou na speciální africké postele, které se v Shantawene liší podložím v podobě pletiva, které kávě umožňuje mnohem rovnoměrnější přístup k proudění vzduchu z obou směrů. K tomu přispívá i zásada, že třešně leží pouze v jedné vrstvě a jsou neustále obraceny a přebírány. To vše z důvodu prevence jinak velmi častého rizika nákazy plísněmi, či rizika nerovnoměrné fermentace třešní.
Tým Catalyst zjistil, že třešním v místních podmínkách během sušení nesvědčí přímý kontakt se sluncem. Ze všeho nejdůležitějším rozdílem je tedy konstrukce nad africkými postelemi. Ta po celou dobu sušení zajišťuje polostín, který napomáhá ještě rovnoměrnějšímu schnutí.
Proces fermentace pak trvá 20 - 22 dní a jeho výsledkem jsou rovnoměrně usušené, zcela nezávadné třešně, které díky těmto úpravám disponují delší životností a mnohem intenzivnějším florálním aromatem s jasnějšími ovocnými tóny.