Ne nadarmo se říká, že káva hýbe světem. Jako komodita je velmi zajímavá a do určité míry unikátní, jelikož její výroba neprobíhá pouze v zemích původu. V tomto tematickém okruhu si probereme trendy spojené s globální transoceánskou dopravou i konkrétní příklady, jak se káva dostává z farmy do pražírny v České republice.
Často se totiž jedná o dlouhou a náročnou cestu, která ovšem ubíhá velmi působivým tempem. Za to všechno vděčíme vývoji v oblasti globální dopravy. Pojďme ovšem zpět na začátek.
Jakmile se dokončí sušení kávy na farmě, nechává se zelená káva ještě alespoň měsíc přímo na farmě stabilizovat v pergamenu nebo usušené třešni. Důvodem je již zmíněná stabilizace, zároveň je to otázka logistiky.
Farmy se často nachází v odlehlých horských oblastech, odkud je složité kávu dostat k dalšímu zpracování do města, které může být vzdálené stovky kilometrů. Jakmile se ale na farmě nashromáždí dostatek pytlů s usušenou kávou, připravenou k dalšímu zpracování, přijede ji všechnu naráz vyzvednout nákladní vůz, nebo kamion.
Ten kávu veze do tzv. suchého závodu, kde se zbaví poslední vrstvy obalu a samotná zrnka se tam třídí na základě velikosti a kvality. Po dokončení zpracování se káva balí. V případě komoditní kávy rovnou do jutového pytle, v případě výběrové kávy se nejprve umístí do plastového obalu známého jako GrainPro, který zamezí další kontaminaci v jinak propustném jutovém pytli.
Takto zabalené pytle jsou připraveny k exportu. V tento moment už jsou většinou kontraktované importními společnostmi z celého světa. Pytle se tedy umisťují do kontejneru.
Káva se přepravuje v námořních kontejnerech o velikosti 20 a 40 stop. Do dvaceti-stopového kontejneru se vejde až 150 pytlů zelené kávy. Čtyřiceti-stopový kontejner jich pak pojme až 300. Naložený kontejner se zakolkuje a vyrazí na svou cestu. Samozřejmě záleží, jestli je suchý závod v přístavním městě, nebo hluboko ve vnitrozemí. V každém případě ale míří na dopravní loď.
Zajímavým aspektem jsou vnitrozemské státy v Africe. Pro několik z nich je export kávy jedním z hlavních elementů ekonomiky a o to důležitější jsou pro ně vztahy se sousedními zeměmi.
Všechna káva z Etiopie míří do světa přes přístav v Džibuti, proto jsou jejich politické vztahy klíčové. Problém nastává při destabilizaci politické situace. Často se ani nemusí jednat o zahraniční politiku.
Například v Kamerunu již několik let probíhá občanská válka mezi frankofonní národní armádou a anglofonními milicemi. Země je tak rozdělena na dva tábory, což znemožňuje vzájemnou spolupráci. V důsledku tohoto konfliktu farmáři z anglofonních regionů musí svou kávu pašovat skrze vojenské checkpointy až do přístavu v Douala, který leží ve frankofonní části země.
Často se také děje, že se káva z jedné producentské země pašuje do jiné, aby se následně exportovala jako tam vypěstovaná. To se například děje mezi Hondurasem a El Salvadorem, jelikož salvadorská káva má vyšší hodnotu.
V přístavu kontejner s kávou pokračuje na jednu z téměř 6000 dopravních lodí, které udržují celý svět v pohybu. Ačkoliv je to často opomíjený faktor, námořní doprava už stovky let umožňuje globální fungování i obchod.
Tomu také odpovídají samotné lodě. Ty nejmenší pojmou zhruba 10 000 námořních kontejnerů. Ty největší, jako např. Ever Given, uvezou až 20 000 kontejnerů. Pro představu, roční spotřeba kávy v České republice by se do takové lodi vešla i desetkrát.
Na dopravní lodi pak káva putuje klidně i několik měsíců, než dorazí do svého cíle v jednom ze světových přístavů. V Evropě se nejčastěji jedná o přístavy v Nizozemsku, Belgii nebo Německu; to je samozřejmě primárně podřízené lokaci importní společnosti. Kontejnery s kávou tak míří do přístavů po celé Evropě. Za zmínku stojí například přístav v italském Terstu, kam připlouvá téměř polovina veškeré kávy mířící do Itálie.
Další postup kávy po příjezdu do Evropy záleží na podmínkách, za kterých ji pražírna kupuje. Nejběžnější formou je, že kávu do Evropy přiváží importní společnost, která z ní po příjezdu odebere vzorek, aby zkontrolovala její kvalitu, načež rozešle vzorky svým zákazníkům – pražírnám. Jimi vybranou kávu z přístavního skladu do pražírny nakonec přiváží nákladní vůz.
Se všemi procesy trvá cesta kávy z farmy do pražírny často pět měsíců. Videa zobrazují čistý čas transportu.
Toto video zobrazuje cestu kávy z odlehlých horských vesnic v etiopském regionu Sidama do přístavu v Hamburku a do pražírny v Liberci. Nejzajímavější částí cesty je převoz kávy rychlostním vlakem z hlavního města Etiopie do přístavu v sousedním Djibouti. Etiopie je totiž nejlidnatějším vnitrozemským státem světa a káva se tak exportuje
Na tomto videu najdete příklad cesty kávy z pohoří Santa Barbara na východě Hondurasu, přes moře, do pražírny v severních čechách. Zajímavé je, že káva se do zpracovatelského závodu sváží pouze malou dodávkou. Nákladní auto by si totiž neporadilo na místních nebezpečných, horských silnicích.
Toto video znázorňuje cestu kávy z brazilské farmy do slavného přístavu Santos, odkud následně pluje do Evropy. Kvůli rozloze Brazílie je často složitější dopravit kávu do Zajímavostí je, že tímto přístavem do světa vyplouvá většina světové produkce kávy.