Od rodinného políčka po farmu o rozloze města Liberce – kávová farma třikrát jinak.

Představte si, že vedle sebe postavíte 5 000 000 fotbalových hřišť. Zdá se vám to nepředstavitelné? Zhruba takovouto plochu na světě zabírají kávové plantáže a farmy. S přibývajícími cestami do producentských zemí vnímáme čím dál více rozdíly mezi typickými styly pěstování kávy.
Navštívili jsme tradiční rodinné zahrady ve východní Africe, moderní farmy ve Střední Americe i brazilské farmy, na kterých se třešně sklízí kombajny. Zajímavé je, že charakter produkce často vůbec nevychází ze zemědělského potenciálu daného státu. Největší roli většinou hraje historie dané země i regionu, stávající životní úroveň v zemi a její politická situace.

Fotka malé farmy – Kolumbie.
Fotka kávové planáže – Brazílie.
Afrika

V letních měsících se nabídky pražíren plní čerstvými kávami z Etiopie a Keni, které se mezi fanoušky výběrové kávy těší oblibě pro svůj ovocný charakter.
Stejně jako ve zbytku Afriky je i v těchto zemích typické družstevní zemědělství. Většina farem ve východní Africe rozlohou připomíná klasickou českou zahrádku. Farmáři sklidí na zahradě své třešně a nesou je do zpracovatelského závodu, který sdružuje všechny farmáře z okolí.
Zpracovatelský závod pak na základě kvality třešně smíchá a dále zpracovává. Proto se na sáčcích z Etiopie a Keni nejčastěji objevuje právě název závodu. Tyto závody často fungují buď za státní, nebo soukromé podpory, díky čemuž mohou farmářům pomáhat se zlepšením produkce.

Farmář na farmě – Keňa.

Zajímavým rysem zpracovatelských závodů je práce na rozvoji regionu. Produkce kávy často představuje primární zdroj živobytí pro celé vesnice i menší města. Navýšení kvality této produkce má tedy přímý dopad na místní životní úroveň. Tento nárůst je nejznatelnější s přechodem na produkci výběrové kávy, ve kterém hrají zpracovatelské závody nesmírně důležitou roli.
Samotní farmáři často žijí v odlehlých horských vesnicích a sledování globálního trhu s kávou je pro ně mnohdy nepředstavitelnou výzvou. Stejně náročné je pro tyto farmáře získat přístup k informacím, novým technologiím i vědomostem. Zpracovatelské závody, které jsou často úzce propojené s exportními společnostmi, mají přístup ke všem důležitým informacím a mohou nastavit nový směr všem svým členům.

Sběrači kooperativy na skupinové fotce v kamerunu.

Výborným příkladem může být závod Wanjengi, který v roce 2018 začal uvažovat o směřování k organické produkci. Během tří let získal organickou certifikaci a nyní usiluje o to, aby ji získali i všichni členové kooperativy.
Znamená to, že všech 1800 členů kooperativy nyní získává pravidelná školení a tréninky, díky čemuž se produkce v regionu stane dlouhodobě udržitelnější a zvedne se i hodnota produkované kávy.

Farmář z keňské farmy Wanjengi spolu s mluvčím Nordbeans.

V Africe se produkce kávy aktuálně nejvíce pojí s rozvojem venkovských oblastí.

Amerika

Odlišně vypadá situace ve Střední Americe. Zde se káva pěstuje na farmách, které většinou obhospodařuje rodina s dopomocí několika zaměstnanců. Farmy zaměřené na produkci výběrové kávy jsou často vybavené kompletní infrastrukturou pro vlastní zpracování.
Díky zkrácení dodavatelského řetězce mohou farmáři zajistit vyšší kvalitu své produkce a tím pádem i vyšší cenu. Ekonomika produkce má ale ve Střední Americe zcela odlišnou dynamiku, jelikož farmáři neživí pouze sebe a svou rodinu, ale také zaměstnance, kteří o farmu pečují.
Nelze také opomenout náklad na sběrače, kteří na farmě pracují v období sklizně. V roce 2022 však farmáře nejvíce trápily ceny za hnojiva, které se ve většině zemí zčtyřnásobily. I to je jeden z důvodů zdražování kávy.

Farma ve střední Americe – Vara Blanca, Kostarika.
Sušení třešní přímo na rodinné zahradě – Vara Blanca, Kostarika.

Farmy v jednotlivých zemích Střední Ameriky se liší především na základě úrovně rozvoje země. Na farmách v Panamě a Kostarice často uvidíte na míru vyrobené fermentační tanky na alternativní zpracování kávy. V Guatemale a El Salvadoru se zase setkáte s farmáři, kteří si vyrábí vlastní organická hnojiva, aby snížili náklady své produkce.
I přes rozdíly v detailech má ale produkce v regionu několik pojítek. Hlavním společným jmenovatelem je důvod, proč se farmáři začínají soustředit na produkci výběrové kávy – je jím stabilita.

Technologické zázemí na farmě ve střední Americe – El Trapiche, Kostarika.

Trh s komoditní kávou je velmi náchylný a v praxi zcela závislý na dění v Brazílii. Na komoditním trhu musí farmáři přesně naplňovat předem domluvené kontrakty, které je zavazují dodat určité množství kávy za předem domluvenou cenu. To může v sezonách, jako byla ta v roce 2022, představovat velký problém. Úroda byla ve spoustě zemí relativně nízká a náklady na hnojiva, sběrače a další nezbytnosti markantně rostly. To se pak může velmi snadno stát, že se celá produkce obrátí do červených čísel.

Trh s výběrovou kávou je k farmářům přeci jen o něco přívětivější, jelikož pražírny jsou ochotny platit farmářům za kávu vyšší cenu na základě její kvality. Nejvyšší nárůst cen byl v roce 2022 v Nikarague a Kostarice, kde se za kávu platilo téměř dvojnásobek.

Ve všech zemích se farmáři logicky soustředí na navýšení kvality kávy s co nejnižším nárůstem nákladů. Výsledek této rovnice směřuje ke zpracování, na které se ve Střední Americe klade vysoký důraz. Farmáři experimentují, vyměňují si poznatky, zkoumají různé vlivy i možnosti a výsledky často patří k nejvýše hodnoceným kávám světa.

Pokud byste se zaměřili pouze na zpracování, dala by se za nejprogresivnější producentskou zemi považovat Kostarika. Farmáři přichází se zcela novými postupy tradičních metod, ale také vyvíjí zcela nové, moderní metody, které vycházejí z přesných analýz. Například anaerobní fermentace tam na mnoha farmách probíhá v na míru stavěných nerezových tancích, které umožňují vyšší kontrolu nad celým procesem.

Farmáři se ve Střední Americe značnou měrou podílí na HDP jednotlivých zemí, zaměstnanosti a celkovém chodu státu.

Brazílie

Zcela odlišný pohled na kávovou produkci pak nabízí Brazílie. Moderní farmy se zde řídí na základě sdílené tabulky, kávovníky se v řádcích tyčí až do výšky tří metrů a třešně z nich sklízí velké průmyslové kombajny.
Brazílie dlouhodobě dominuje žebříčku kávových producentů a globální trh s kávou se odráží od její produkce. Není se čemu divit, Brazílie je pátou nejrozlehlejší zemí světa a svou rozlohou by se dala připodobnit ke Spojeným státům americkým nebo Evropě.
Káva se pěstuje především ve státě Minas Gerais, jehož název se často objevuje i na sáčcích s kávou. Bohužel se jedná o poněkud zavádějící informaci, jelikož tento stát svou rozlohou předčí i celou Francii, a skýtá v sobě celou řadu regionů se specifickými podmínkami. V Brazílii běžně narazíte na farmu, jejíž rozloha se pohybuje kolem tisíce hektarů, ale ty největší mohou mít i desítky tisíc hektarů.

Kávová farma São Silvestre rodinné firmy Andrade – Brazílie.

Označení výběrová káva platí v Brazílii dvojnásob, jelikož nikde jinde nehraje třídění a „výběr“ takovou roli. Ve zbytku světa se káva sklízí ručně, což umožňuje sbírat pouze zralé třešně. Jelikož se ale v Brazílii káva sklízí kombajny, které kávovník očešou naráz celý, představuje následná selekce nejdůležitější krok produkce.
K třídění se používá několik zařízení, která mají za cíl roztřídit třešně na základě zralosti. Nejmoderněji vybavené farmy mají dokonce speciální optické třídičky, které zařídí perfektní roztřídění a oddělení defektních třešní.

I v Brazílii je zpracování velkým tématem. Farmáři s menšími farmami se, podobně jako ve Střední Americe, snaží alespoň částečně vymotat z kolotoče komoditní kávy a získat dlouhodobou stabilitu.
V Brazílii ale stability nelze docílit produkcí omezených šarží kávy soutěžních kvalit. Cílem farmářů je produkovat velký objem kávy s takovou kvalitou, která jim zajistí vyšší cenu, ale zároveň velkou poptávku po objemu.
Nejmodernější prvek, který lze na brazilských farmách najít, je bioreaktor na anaerobní fermentaci, který rodina Andrade vyvíjela ve spolupráci s místní univerzitou. Do tohoto reaktoru se naráz vejde zhruba stokrát tolik třešní, než do běžného tanku, díky čemuž má farmář konzistentní výsledek i při velkém objemu.

Technologické zázemí na farmě São Silvestre – Brazílie.
Technologické zázemí na farmě São Silvestre – Brazílie.

Kávová produkce v Brazílii přímo ovlivňuje dění na globálním trhu. Tamní farmáři se dlouhodobě soustředí na mechanizaci, která umožňuje produkci kávy v takovém měřítku.

Jistě si nyní dovedete představit, že farmáři v Keni, El Salvadoru a Brazílii žijí zcela odlišné příběhy. Ve všech případech ale mají stejný cíl – přizpůsobit se hrozbám, které s sebou přináší změna klimatu, adaptovat se lokálním podmínkám a zajistit si dlouhodobou stabilitu.

Veškerá díla a jiné předměty ochrany chráněné autorskými a souvisejícími právy, která jsou součástí portálu www.cestakavy.cz, jsou opatřena licencí Creative Commons 4.0 BY-NC-SA (viz https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode.cs).
Cesta kávy: Tvorba digitálního vzdělávacího nástroje ve společnosti NORDBEANS s.r.o./ CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012421 - Digitální vzdělávací nástroj, který inovativním způsobem představuje průřezové téma kávy v návaznosti na RVP podporující inovaci výuky na středních a středních odborných školách v ČR.