Tréninkové kavárny spadají do systému sociálních služeb a jsou určeny pro osoby se zdravotním postižením nebo jinak dlouhodobě znevýhodněné osoby na trhu práce. Jedná se tedy o sociální program, který je zaměřen na zlepšení sociálních a pracovních dovedností, a zároveň se snaží o takovou podporu, aby jedinec se zdravotním znevýhodněním či postižením mohl pracovat na otevřeném trhu práce.

Ilustrační fotka handicapovaného baristy.

Cílovou skupinou této pracovní rehabilitace jsou nejčastěji lidé s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením, ale existují také tréninkové kavárny zaměřené na osoby s tělesným postižením, drogově abstinující či zrakově postižené.

Historie tréninkových kaváren:

První tréninkovou kavárnu u nás založilo občanské sdružení Green Doors jako nestátní nezisková organizace. Jejím cílem je pracovní a sociální rehabilitace lidí se schizofrenií. Kavárna CAFÉ NA PŮL CESTY vznikla v roce 1997 v Praze. Sdružení založilo ještě tréninkovou kavárnu KLUB V. KOLONA v roce 1999 a KLUB JELENÍ v roce 2000 (dnes přetransformovaná na restauraci Mlsná Kavka). Poté začaly vznikat tréninkové kavárny i v dalších městech - v Ostravě otevřen v roce 2003 Klub Kafé, v Brně v roce 2005 Café Práh. Obě kavárny jsou zaměřené na pomoc lidem s duševním onemocněním. Nejvíce tréninkových kaváren vzniklo mezi lety 2007–2009, kdy začalo fungovat dalších 14 provozoven v různých městech České republiky.

Café Na Půl Cesty.
Café Na Půl Cesty.

Dalším významným projektem se stala Kavárna POTMĚ. Jedná se o unikátní projekt Nadačního fondu Českého rozhlasu, který byl poprvé představen na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v roce 2006. Od té doby projekt funguje každý rok, kdy je kavárna otevřena na několik málo dní v roce v Praze a dalších českých a moravských městech. Jak název kavárny naznačuje, celé prostředí je zahaleno do tmy a obsluhují tam nevidomí číšníci. Cílem projektu je přiblížit vidícím lidem život nevidomých, a to prostřednictvím opravdového prožitku. Lidé si tak mohou vyzkoušet, že naučit se žít ve tmě je těžké, ne však nemožné.

Kavárna Po Tmě na Náměstí Republiky.

Role práce v socializaci jedince:

Práce hraje v životě člověka nezastupitelnou roli. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, kromě materiálního zabezpečení mu také poskytuje možnost seberealizace a společenské užitečnosti, uspokojuje člověku potřeby ctižádosti, sebeuplatnění. V moderní společnosti je práce důležitá také pro udržení sebeúcty, má vliv na psychologický stav jedince a jeho každodenní cyklus činností. Většina lidí nevnímá svoji práci jako životní nutnost, se kterou se musí smířit, ale pracuje s jistou samozřejmostí, která přináší radost a uspokojení. „Nedobrovolné vyřazení práce ze života člověka má prokazatelné negativní sociální, psychologické i zdravotní důsledky. Octne-li se člověk dlouhodobě bez práce, ztratí nejsilnější pojítko s realitou, zmocní se ho nejistota a strach z budoucnosti, později i pochybnosti o vlastních schopnostech.“ (BUCHTOVÁ B., 2002, str. 76).

Pro člověka s duševním onemocněním (a dalšími handicapy) je možnost pracovat o to cennější, protože duševní onemocnění často vede k izolaci. Pracovní prostředí je jedno z významných míst, kde má člověk možnost přirozeně navazovat a udržovat sociální kontakty. Integrace lidí s duševním onemocněním do pracovního procesu je užitečná pro celou společnost, protože snižuje počet těch, kteří jsou na společnosti finančně závislí.

Faktory, které se uplatňují při vlivu práce na člověka:
* Peníze – pro mnoho lidí představuje práce hlavní zdroj příjmu. Při ztrátě zaměstnání tak přicházejí veliké obavy, jak si s touto situací poradit.
* Míra aktivity – práce poskytuje lidem možnost uplatnit své znalosti a schopnosti a další si osvojit. I práce stereotypní poskytuje usměrnění a odčerpání tělesné a duševní energie jedince. Člověk bez zaměstnání často nemá možnost své schopnosti a znalosti někde uplatnit.
* Změna – práce umožňuje člověku změnit prostředí, ve kterém se nachází. To znamená, že docházením do práce člověk poznává nové prostředí, odlišné od toho domácího.
* Strukturovaný čas – u lidí, kteří pracují na plný úvazek, se struktura dne většinou řídí podle pracovní doby. Na jednu stranu to představuje pro člověka určitou zátěž, na druhou stranu to dává celému dni řád a režim. Lidé, kteří nemají zaměstnání, se často musejí potýkat s nudou a s odlišným vnímáním času, což může vést k apatii.
* Sociální kontakty – práce člověku přináší i možnosti najít si nové přátele, kamarády, známé, partnery a jiné kontakty a zároveň příležitosti podílet se na společných akcích, zábavě, apod. Pokud člověk o práci přijde, často dojde ke zmenšení okruhu potenciálních přátel a známých.
* Osobní identita – práce poskytuje člověku pocit pevné sociální identity. (GIDDENS 1999) Například lidé s duševním onemocněním často velmi obtížně nacházejí uplatnění na otevřeném trhu práce. Obtíže v pracovní oblasti mohou vyústit v částečnou, či úplnou ztrátu schopnosti pracovat. Někdy je tato ztráta trvalá, někdy dočasná. To ovlivňuje řada faktorů. Šanci najít si a udržet práci pro člověka s duševním onemocněním zvyšuje předchozí úspěšná pracovní adaptace. Prognóza pracovní úspěšnosti handicapovaných je v rozvojových zemích příznivější než v průmyslově vyspělých, kde je v pracovní oblasti větší orientace na výkon. Pro mnohé klienty jsou největšími obtížemi dlouhodobé poruchy kognitivních funkcí, pozornosti, emocí, dále jsou to poruchy v sebeprožívání a poruchy vztahování se k lidem. (MATUŠKA 2005) Zdravotní handicap často člověka vyřadí na delší dobu (někdy i několik let) z pracovního procesu. Dlouhá doba bez zaměstnání způsobuje i ztrátu některých sociálních dovedností (problémy v komunikaci, snížené sebevědomí, snížená fyzická zdatnost, obavy z neúspěchu v novém zaměstnání, problémy s pravidelným denním režimem).

Popularita tréninkových kaváren.

Tréninkové kavárny prodělávají v poslední době veliký boom. Za popularitou kaváren spadajících do kategorie sociálních podniků je to, že česká společnost bohatne, ráda chodí do restaurací a kaváren a má tendenci podporovat neziskovou sféru i konkrétního člověka. Právě tréninková kavárna představuje otevřené prostředí, kde proudí množství různých lidí, a dochází tak k běžnému setkávání lidí s postižením a intaktní populace, narozdíl od izolovaného prostředí chráněných dílen. Kavárna jako zařízení umožňuje tedy přirozený integrační prostor s moderní a lákavou pracovní příležitostí. Pro hosty kavárny je důležité, aby se v tomto prostředí cítili dobře a příjemně, a měli tak důvod se do kavárny vracet. Jak tuto atmosféru navodit, je již na organizaci každé kavárny, aby své hosty dokázala zaujmout, a nevraceli se do kaváren tohoto typu jen z jakési solidarity.

Ilustrační fotka handicapovaného baristy.

Zřizovateli tréninkových kaváren jsou převážně neziskové organizace. Nejpočetněji jsou zastoupené spolky a jejich pobočky označované jako zapsané ústavy (z.ú.), ale mezi zřizovateli najdeme i církve, obce, sociální ústavy, a v poslední době i konkrétní fyzické osoby, které zakládají jednotlivé sociální podniky.

Seznam tréninkových kaváren

PRAHA

  • Ta Kavárna – obsluhující personál tvoří lidé se zdravotním postižením
  • Café Therapy – zaměstnává lidi se zkušeností s drogovou závislostí
  • Tichá kavárna – v celé kavárně se mlčí a obsluhují zde lidé se sluchovým handicapem
  • Café AdAstra – poskytuje tréninkový prostor pro lidi s mentálním handicapem
  • Café Martin Karlín – mezi personálem kavárny najdeme lidi s mentálním a kombinovaným postižením
  • Garden Café Taussig – je projektem Domova sociálních služeb, kde se klienti učí sociálním a pracovním dovednostem
  • Café na půl cesty – zaměstnává lidi se zkušeností s duševním onemocněním
  • Dendrit Café – nabízí tréninkový prostor pro lidi se zkušeností s dlouhodobým duševním onemocněním
  • Klub V. Kolona – umožňuje pracovní trénink lidem s duševním onemocněním

ČESKÁ REPUBLIKA

  • Café Práh v Brně – tréninková kavárna, kde pracují lidé s duševním onemocněním
  • Kavárna Anděl v Brně – zde vás obslouží lidé s lehkým mentálním postižením
  • Naše Café v Olomouci – v kavárně obsluhují lidé, kteří absolvovali léčbu závislosti
  • Betreka v Olomouci – tato bezbariérová kavárna zaměstnává lidi s duševním onemocněním
  • Café Knihomol (je součástí Café restaurant Kačaba) v Plzni – zaměstnává lidi se zdravotním handicapem
  • Kavárna Na cestě v Děčíně – slouží jako sociálně terapeutická dílna pro handicapované lidi
  • Čtenářská kavárna Joker v Chebu – jsou zde chráněná pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením
  • Café Robinson v Pardubicích – nabízí možnost uplatnění pro osoby s duševním onemocněním
  • Kavárna Floriánka v Jablonci nad Nisou – zaměstnává osoby s fyzickým i duševním handicapem
  • Kavárna Láry Fáry v Náchodě a Rychnově nad Kněžnou – obsluhu zajišťují lidé s mentálním postižením a duševním onemocněním
  • Cofee club Berenika ve Vysokém Mýtě – zde vás obslouží lidé s tělesným a mentálním handicapem
  • Café Naděje v Otrokovicích – jde o provozovnu charitativní organizace stejného jména, kde obsluhují lidé s mentálním postižením
  • Kavárna Vrátka v Třebíči – tato kavárna poskytuje uplatnění lidem s různými handicapy (zdravotními, sociálními …)
  • Kavárna Bez konce v Kladně – obsluhují lidé se zdravotním handicapem, především mentálním
  • Strejda Burger v Nymburce – v této kavárně trénují své dovednosti vážně duševně nemocní lidé
  • Zahrádka pod věží v Kolíně – slouží jako terapeutická kavárna pro lidi s širokou škálou handicapů
  • Slunce ve Velké Dobré – probíhá zde sociálně terapeutická dílna a program zaměstnávání osob se zdravotním postižením
  • Splněný sen v Jaroměřicích nad Rokytnou – pracují zde osoby s mentálním a kombinovaným postižením
  • Dobroty s příběhem v Davli – nabízí pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením
  • Anima Viva v Opavě - zde pracují především lidé s duševním onemocněním a osoby s mentálním postižením
  • U tiskaře Brixe v Pardubicích – zde vám kávu připraví a donesou zdravotně handicapovaní
  • Jiná káva v Berouně – slouží jako prostor k učení dovedností lidem s duševním onemocněním
  • La Ponte v Chudeříně – kavárna, v níž obsluhují lidé s mentálním postižením
Veškerá díla a jiné předměty ochrany chráněné autorskými a souvisejícími právy, která jsou součástí portálu www.cestakavy.cz, jsou opatřena licencí Creative Commons 4.0 BY-NC-SA (viz https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode.cs).
Cesta kávy: Tvorba digitálního vzdělávacího nástroje ve společnosti NORDBEANS s.r.o./ CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012421 - Digitální vzdělávací nástroj, který inovativním způsobem představuje průřezové téma kávy v návaznosti na RVP podporující inovaci výuky na středních a středních odborných školách v ČR.