Analýza a kontrola kvality pražené i nepražené kávy tvoří páteř každé pražírny kávy. Nejde totiž pouze o odhalení nedostatků a chuťových defektů, ale také o dlouhodobé udržení kýžené kvality produktu.

Tematický záběr z cuppingu. Pražič hodnotí suché aroma kávy.

Vše začíná u zelené kávy – cílem pražení je dostat z kávy maximum potenciálu, který si s sebou nese z farmy.

Pokud si s sebou ale nese i defekty a další chuťové nedostatky, nelze počítat s tím, že se jich pražením zbaví. Vždy je tedy klíčové nejprve zanalyzovat zelenou kávu a následně plánovat další postup. Součástí této analýzy je několik kroků.

SENZORICKÁ ANALÝZA ZELENÉ KÁVY

Senzorická analýza se provádí vždy, když zrno dorazí na pražírnu.

Nejprve se přijaté pytle s kávou zkontrolují, zda nedošlo k mechanickému poškození během přepravy.
Stejně tak se vizuálně zhodnotí stav zelené kávy – zda nejsou zrnka nahnilá, nebo se kávou nešíří plíseň. Některé druhy plísní a hub nejsou okem rozpoznatelné, proto kávu zkontrolujeme ještě i čichem.
Když čichová zkouška odhalí zápach po houbách, zemině, čpavku, či hnilobě, je káva pravděpodobně kontaminovaná a dochází k vracení a reklamaci zrna.

Jestliže je vše v pořádku, pokračuje se pražením na vzorkové pražičce a následnou senzorickou analýzou v podobě cuppingu – o něm se vše dozvíte níže.

MĚŘENÍ VLHKOSTI

Kontrola měření vlhkosti se provádí ve chvíli, kdy zrno prošlo kontrolou senzorickou.

Za pomoci vlhkoměru se změří zbytková vlhkost zrna, která by měla být v rozmezí 10-13 %.
Z minulých kapitol již víte, že vlhkost je při pražení hlavním vodičem tepla a je tedy nezbytné, aby její úroveň byla v ideálních hodnotách. Během měření vlhkosti se zároveň odebere vzorek ke gradingu, během kterého se hledají defekty a jejich případná závažnost, a také se kontroluje uniformita velikosti tříděných zrn.

Výběr křivky

Výběr pražící křivky se provádí před prvním pražením nové kávy.

Hodnotí se vhodnost zvolených parametrů ve vztahu k požadovanému výsledku. Kontroluje se vstupní teplota, intenzita plamene v prvních fázích pražícího cyklu, výstupní teplota, celkový čas pražení, délka času rozvoje, aj.
Všechny tyto prvky se přizpůsobí zelenému zrnu, kdy bereme v potaz původ zrna, jeho zpracování, vlhkost, odrůdu a námi požadovaný výsledek - např. jakým způsobem bude káva připravována. Kávy na espresso se praží odlišně od těch, které jsou určené pro přípravu filtrované kávy, a pokud by došlo k záměně profilů, upražená várka by byla pro svůj původní účel nepoužitelná.

KONTROLA PRAŽENÍ

Okamžitá kontrola se provádí hned po skončení pražícího profilu a vychladnutí kávy.

Pražič vizuálně zkontroluje uniformitu upražené várky. Káva nesmí být spálená, strakatá a nerovnoměrně propražená. Z upražené várky se vyjme několik zrn a ty se rozloupnou napůl, což odhalí míru propraženosti.

Tematický záběr z pražírny. Upražená kávová zrna v dlani.
ANALÝZA PRAŽENÉ KÁVY

Zrnko kávy by mělo jít snadno rozdělit na dvě půlky. Pohledem se pak zkontroluje barva na povrchu a uvnitř zrna, ty by si měly být co nejvíce podobné.

Pokud zrno nejde rozpůlit, je káva pravděpodobně podpražená a pokud se rozdrolí na spoustu malých dílků, je přepražená a spálená.
Pouhá vizuální kontrola však není dostatečná a je spíše orientační. Proto se musí barva kávy (její úroveň propražení) zkontrolovat ještě za pomoci agtron-spektrometru, který změří přesný odstín kávy.
Nejčastěji se pro toto měření používá stupnice SCA v rozsahu 0-100.
0 je káva nejtmavší a 100 je káva nejsvětlejší. Jednotlivé barvy pak odpovídají úrovni pražení.
Úroveň pražení se též pojmenovává jako styl pražení.

  • Kávy s barvou 50-60 se označují jako Medium, City, nebo American roast.
  • Kávy s barvou 40-50 se označují jako Medium Dark, Full City roast.
  • Tmavší kávy jsou pak označeny jako Dark roast, či Italian roast.

Stejně se pak měří i barva uvnitř zrna, která je vždy o trochu světlejší než na povrchu. Rozdíl na stupnici by však neměl přesáhnout 10 jednotek, jinak hrozí závada v chuti v podobně špatného vyvážení sladkosti a čistoty.

SENZORICKÁ ANALÝZA PRAŽENÉ KÁVY

Senzorická analýza by v ideálním případě měla proběhnout až týden po upražení kávy. Káva obsahuje těsně po upražení stále vysoké množství oxidu uhličitého, který způsobuje zastřené aroma i chuť.
Až po několika dnech se úroveň oxidu uhličitého dostane na nižší úroveň, která umožní ohodnotit její maximální potenciál.

Káva se následně ochutnává formou cuppingu, což je globálně unifikovaná metoda senzorické analýzy kávy. Jestliže splňuje nastavené kvalitativní standardy, může se uvolnit pro distribuci. V opačném případě dochází ke zpětné analýze, která má odhalit zdroj defektu.

Cupping

Cupping je celosvětově uznávaná metoda ochutnávání kávy, která se používá pro ohodnocení chuťových a aromatických parametrů pražené kávy. Používá se v pražírnách, na farmách i při kávových aukcích pro přidělení bodového hodnocení kávy na stupnici SCA (Specialty Coffee Association).

Tato stupnice určuje kvalitativní úroveň kávy a tím pádem i vyhodnocuje, jestli lze kávu definovat jako výběrovou.
Směrodatné bodové ohodnocení by měli přidělovat Q-Gradeři, kteří prošli náročným testem senzorických schopností pod taktovou Coffee Quality Institute. Tyto zkoušky zajišťují jejich globální kalibraci a musí je proto pravidelně opakovat.

Cupping se kromě udělení bodového ohodnocení také používá pro kontrolu pražení, výběru správného profilu nebo při výběru nových káv do produkce.

Příprava cuppingu

Ke cuppingu v zásadě není třeba žádné speciální vybavení a můžete si ho bez problému kdykoliv připravit a vyzkoušet doma.

V profesionálním prostředí se na cupping používají speciální misky s ideálním objemem a cuppingové lžíce, které mají kulatější a hlubší tvar, aby bylo možné snáze nabrat větší množství kávy naráz.

Aby si cupping zachoval svou podstatu, je nutné vždy dodržovat základní parametry.
Od každého vzorku se nejprve připraví 2-3 misky, čímž se mezi nimi zajistí uniformita, a v případě, že se v jedné z nich objeví defekt, lze dále pokračovat ochutnávkou zbylých misek.
Do každé misky se následně připraví středně hrubě namletá káva v poměru 6 g kávy na 100 ml horké vody. Cuppingové misky mají nejčastěji objem 200 ml, aby bylo dostatek vzorku k ochutnání pro všechny zúčastněné.
Do takové misky se tedy odváží 12 g kávy. Ještě před zalitím se ohodnotí suché aroma – jak káva voní těsně po namletí.

Každá miska se zalije horkou vodou až po okraj (v ideálním případě je dobré objem vody v misce vážit) a spouští se stopky, které následně indikují celý průběh cuppingu.
Po 4 minutách se cuppingovou lžící prolomí vzniklá krusta, což uvolní velkou dávku aromat – v tento moment se hodnotí mokré aroma, neboli jak káva voní po zalití. Následně se hladina očistí od nečistot a čeká se, až káva vychladne na ideální teplotu.

Okolo 11. minuty lze většinou začít ochutnávat, ale pokud vám káva stále přijde horká, klidně ještě pár minut počkejte. Hlavní je nespálit si v této fázi jazyk, což by vám znemožnilo další ochutnávání.

Jakmile se káva dostane na příjemnou teplotu, můžete pokračovat tím, že si naberete do lžíce vzorek a ten rychle a nahlas vsrknete do úst. Díky srkání se káva rovnoměrně rozprostře po jazyku i patře a provzdušněním se lépe otevřou chuťové deskriptory.
Každou kávu je dobré ochutnat vícekrát v různých fázích chladnutí, jelikož se postupně mění a více se otvírá její chuť. V praxi tedy s ochutnávkou často končíme, když se káva dostane na pokojovou teplotu.

Co hodnotíme?

K ohodnocení kávy se používá tzv. scoresheet, který definuje kritéria a bodovou škálu. Existuje několik variant scoresheetu, přičemž všechny vychází z toho od SCA (Specialty Coffee Association). Ten na škále 6-9,75 hodnotí následující kritéria:

Kvalitativní škála
6 – DOBRÉ; 7 – VELMI DOBRÉ; 8 – EXCELENTNÍ; 9 – VÝJIMEČNÉ
6,25 7,25 8,25 9,25
6,5 7,5 8,5 9,5
6,75 7,75 8,75 9,75


Aroma – Vůně neboli aroma se hodnotí ve dvou fázích – suché a mokré.
Suché se hodnotí hned po namletí kávy. Mokré pak během cuppingu, po prolomení krusty. Hodnotí se intenzita, ale také bezzávadnost a příjemnost aromatu. Zároveň se také zohledňuje, co vám aroma připomíná.

Chuť – Chuť je jedním z hlavních atributů senzorické analýzy kávy. Kromě její intenzity se zohledňuje především celkový senzorický zážitek, jeho příjemnost a komplexita.

Dochuť – Dochutí označujeme, jaký dojem v ústech zanechá káva po polknutí. Hodnotí se především délka a příjemnost dochuti.

Acidita – Aciditou se v kávě rozumí kombinace sladkosti a kyselosti.
Acidita by měla podtrhnout celkový dojem z kávy a vždy by se při jejím hodnocení měly brát v potaz předpoklady dané kávy – kávy z některých zemí mají přirozeně vyšší aciditu, což neznamená, že by měly získat vyšší ohodnocení.
Hodnotí se kvalita acidity, tudíž nakolik je příjemná, čitelná a podtrhuje ostatní kvality kávy.

Tělo – Tělo se podobně jako acidita hodnotí s přihlédnutím k očekávanému charakteru kávy na základě původu.
Hodnotí se, jaký hmatový dojem káva v ústech připomíná a jak intenzivní její tělo je. Nejčastěji se tak tělo připodobňuje k látkám jako je hedvábí, samet, atd.

Uniformita – Hodnocení uniformity reflektuje především konzistentnost mezi jednotlivými miskami, ale také nakolik si káva drží své kvality v průběhu chladnutí.

Balanc – Hodnocení se zaměřuje na vzájemný balanc mezi chutí, dochutí, aciditou a tělem kávy tak, aby vše fungovalo v perfektní synergii a působilo jednotným dojmem.

Čistota šálku – Toto hodnocení se zaměřuje na množství negativních chuťových faktorů v kávě.

Sladkost – Sladkost by měla být hlavní chutí kávy, doplněná hořkostí a aciditou. Hodnotí se intenzita sladkosti i její kvality.

Celkový dojem – Zde je prostor pro doplnění hodnocení osobní preference, tedy jaký na vás udělala káva dojem.

Součet bodů za všech 10 kritérií představuje celkové bodové ohodnocení kávy.

Pokud káva získá nad 80 bodů, splňuje základní požadavek k označení výběrová káva.
V rámci kategorie výběrové kávy pak SCA rozděluje kávy na velmi dobré (80-84,99 bodů), excelentní (85-89,99 bodů) a výjimečné (90-100 bodů).
Níže můžete vidět základní SCA scoresheet a zjednodušený scoresheet, který vám při prvním cuppingu nabídne menší nápovědu.

Veškerá díla a jiné předměty ochrany chráněné autorskými a souvisejícími právy, která jsou součástí portálu www.cestakavy.cz, jsou opatřena licencí Creative Commons 4.0 BY-NC-SA (viz https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode.cs).
Cesta kávy: Tvorba digitálního vzdělávacího nástroje ve společnosti NORDBEANS s.r.o./ CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012421 - Digitální vzdělávací nástroj, který inovativním způsobem představuje průřezové téma kávy v návaznosti na RVP podporující inovaci výuky na středních a středních odborných školách v ČR.