Tradiční zemědělství
Ilustrace farmáře na farmě.

Tradiční zemědělství si lze představit jako původní praktiky pěstování a farmaření. Ty se v každém z pěstitelských regionů postupně vyvíjely stovky let a odráží vzájemné působení sociálních a environmentálních systémů.
Základem je využití lokálních znalostí prostředí, půdy a přírodních zdrojů. I proto se za součást tradičního zemědělství považuje snaha o zachování tohoto přirozeného prostředí, ze kterého farmáři těží. Pokud pracují na zachování přirozené biodiverzity, pečují o půdu a nepřetěžují svou farmu, zajistí si dlouhodobou stabilní úrodu kýžené kvality.
Úroda sice nebude tak objemná jako v případě moderního intenzivního zemědělství, ale plodiny v tradičním zemědělství dokážou plodit mnohonásobně déle a často ve vyšší kvalitě.

Kávová farma Vara Blanca v Kostarice.

Přirozený způsob pěstování kávovníku vychází z tradice posledních století. V různých částech světa se může v určitých detailech lišit, ale základní pilíře budou ve všech pěstitelských zemích podobné.
Typickým znakem přirozeného způsobu pěstování kávovníku je biologická diverzita. To znamená, že farmář pěstuje kombinaci různých plodin – ať už za účelem spotřeby, prodeje, nebo podpory ekosystému celé farmy.
Součástí tradičních kávových farem jsou i hospodářská zvířata. Ta mimo jiné slouží k výrobě vlastních hnojiv. Farmáři tedy nemusí být na pěstování kávy přímo závislí. Pokud se rozhodnou dát prostor i jiným, pro daný region přirozeným, rostlinám, mají jistý zdroj obživy a záložní zdroj živobytí.
Zároveň tím rapidně snižují dopady na místní ekosystém, a naopak napomáhají jeho dlouhodobému udržení. Na farmách lze tedy najít široké spektrum užitkových i tržních plodin. Některé z nich farmáři dokonce pěstují přímo po boku kávovníků, jelikož podporují jejich růst. Například plantainy dokážou kávovníky zásobovat vodou v období sucha.

Zároveň se na těchto farmách, vzhledem k typickému kopcovitému či horskému georeliéfu, setkáme s velmi nízkou úrovní mechanizace, tudíž většina práce probíhá ručně. Vyšší pozornost je tak věnována kvalitě, jelikož si všichni pracovníci uvědomují, že při nižším objemu výnosu musí mít tento výnos vyšší úroveň kvality, aby dosáhli na dostatečný obnos peněz.

PESTICIDY A HNOJENÍ

Není běžné, aby se v rámci tohoto způsobu zemědělství užívaly nebezpečné pesticidy, které zvýší hodnotu půdy z krátkodobé perspektivy, ale z dlouhodobého hlediska jí spíše ubírají. Většina farmářů užívá organická hnojiva na bázi kompostu a zvířecích exkrementů, která si často sami vyrábí.

Kávovník na farmě Vara Blanca v Kostarice.
STÍN

Už ve 13. století rostly v etiopském regionu Kaffa první rostliny kávovníku ve stínu vyšších rostlin. Tak tomu bylo až do 70. let minulého století, kdy se s vývojem trhu začaly vytvářet speciální odrůdy odolné vůči přímému slunci, typické pro moderní plantáže. Naopak většina tradičních farem stále leží ve stínu vysokých stromů, pod kterými farmáři pěstují své kávovníky, z čehož plyne řada výhod. První z nich je již zmíněné zachování biodiverzity. Nejedná se ale pouze o rostliny. Toto prostředí je prospěšné také pro ptáky, kteří v důsledku odlesňování ztrácí své přirozené prostředí. Tento stín je samozřejmě prospěšný i pro kávovníky. Ty jsou velmi náchylné na teplotu nad 30 °C a stín je tedy chrání před přímým kontaktem se sluncem. Díky tomu se okolní teplota značně sníží a kávové třešně mohou dozrávat pozvolněji.

Váhled do krajiny z kostarické farmy Vara Blanca.
NEVÝHODY

Nevýhody tradičního zemědělství odjakživa tkví v nízkém výnosu a vysokých nákladech. Za pomoci tradičního zemědělství tak nelze vypěstovat dostatek kávy pro široký komerční trh, prahnoucí po enormním množství levné kávy nízké kvality.

Pozitiva

Zachování ekosystému

Podpora malých farmářů

Přírodní hnojiva

Propojení s ekologií

Negativa

Nedostačující výnosy

Vyšší náklady

Plantážní zemědělství
Ilustrace farmáře spolu s mechanickým Harvesterem.

Plantážní zemědělství spočívá v pěstování jediné plodiny na rozsáhlé ploše, která je intenzivně obhospodařovaná. Pěstování jedné plodiny se také říká monokultura.

Letecký snímek kávové plantáže na farmě São Silvestre v Brazílii.

Jediným účelem pěstování plodin na plantáži je sklizeň a následný prodej. Tento systém se rozšířil v období kolonialismu a provází ho nešťastná minulost spojená s otroctvím. Hlavní pracovní silou na prvních plantážích napříč Amerikou byli otroci z Afriky.
Plantáže jsou ale dodnes rozšířené po celém světě, především v méně rozvinutých regionech v oblasti tropů a subtropů. Mezi typické plodiny plantážního zemědělství patří cukrová třtina, kávovník, čajovník nebo palma olejná. Těmito plodinami pak většinou zásobí vyspělejší části světa.

ZELENÁ REVOLUCE

Zásadním momentem plantážního zemědělství byla „Zelená revoluce“, která proběhla v druhé polovině 20. století. V globálním měřítku tehdy došlo k rapidnímu nárůstu užívání moderních technologií, hnojiv, pesticidů a vyšlechtěných odrůd všech plodin. To způsobilo výrazné snížení nároků na produkci těchto plodin a zároveň to tu samou produkci několikanásobně zvýšilo. Cílem mělo být udržení kroku s populačním nárůstem, ovšem celá revoluce přinesla spíše řadu nových problémů.

Letecký snímek kávové plantáže na farmě São Silvestre v Brazílii.
HROZBA PRO EKOSYSTÉM

Hlavním problémem, který modernizace přinesla, bylo odtržení farmaření od ekologie. Každý farmář se v tradičním zemědělství stará o svůj kus půdy, jelikož představuje zdroj obživy pro jeho rodinu i další generace. Plantážní zemědělství, zakládající si na monokultuře, představuje velkou hrozbu pro celý ekosystém.
Plodiny mají mimo přirozenou diverzitu problém odolávat nemocem a škůdcům, v důsledku čehož jsou tyto ekosystémy velmi zranitelné. Ochranu je tak třeba zajistit pesticidy, herbicidy a dalšími chemikáliemi, které půdu přetěžují a postupně ničí.
Velmi typické jsou také rozsáhlé pozemky upravené na míru efektivitě při obhospodařování, které je zajištěno mechanizací celého procesu, což má často negativní dopady na kvalitu.

Sušení kávových třešní na betonovém plácku na farmě São Silvestre v Brazílii.
PLANTÁŽNÍ PĚSTOVÁNÍ KÁVY

Plantážní pěstování kávy obsahuje všechna rizika tohoto stylu zemědělství. Kávovníky jsou vyrovnané do řádků, aby usnadnily průjezd kombajnům. Kombajny je hnojí chemickými hnojivy, které je chrání před nemocemi a škůdci. Zároveň se starají o to, aby kávovníky zůstaly v monokultuře, a hubí veškeré další rostliny, které se v blízkosti kávovníků objevují. Kombajny zároveň sklízí třešně, což je hlavní důsledek nízké kvality takové kávy.
Na rozdíl od sběrače nedokáže většina kombajnů rozlišit zralé třešně od nedozrálých a přezrálých, a strhne všechny naráz. Tím kvalita výsledné kávy samozřejmě značně utrpí. Dalším problémem je, že se na takových farmách nesetkáme se stromy, které běžně tvoří pro kávovníky přirozený stín. Z tohoto důvodu začaly v minulém století vznikat odrůdy, které jednak disponují vysokým potenciálem výnosu a zároveň jsou odolné proti přímému kontaktu se sluncem.

Sušení kávových třešní na betonovém plácku na farmě São Silvestre v Brazílii.
VYČERPÁNÍ PŮDY

Další hrozbou plantážního zemědělství je vyčerpání úrodnosti. Jelikož se ale plantáže většinou nachází v rozvojových zemích, kde je půda podstatně levnější, vyjde zahraniční firmy levněji koupit novou půdu, než se tu starou pokusit obnovit.

Z hlediska udržitelnosti není možné vybrat si pouze tradiční, nebo plantážní zemědělství. Ačkoliv s sebou tradiční zemědělství nese řadu výhod, není tímto způsobem možné vyprodukovat dostatek plodin pro celý svět a je tím pádem neudržitelné. Zároveň ale nelze na principy tradičního zemědělství zapomínat. Farmář musí být propojen se svou půdou, aby o ni dokázal pečovat a zachovat ji pro další generace. Plantážní zemědělství, které zapomíná na tradice, znalosti řady generací a zdraví ekosystému, je úplně stejně neudržitelné.

Pozitiva

Vysoké výnosy

Nízké náklady

Sofistikovaný dodavatelský řetězec –> více pracovních pozic

Negativa

Pesticidy a chemikálie

Vyčerpání půdy

Odlesňování

Riziko pro zdraví

Ničení přirozeného ekosystému

MODERNÍ PĚSTOVÁNÍ
TRADIČNÍ PĚSTOVÁNÍ
Zastíněnná monokultura
Monokulture bez zastínění
Primární/Sekundární les (Žádný/Minimální lidský zásah)
Prostý způsob pěstování (Minimální zásah
Tradiční (Nízký zásah do stínění)
Komerční polykultura (Pravidelný zásah do stínění)
Veškerá díla a jiné předměty ochrany chráněné autorskými a souvisejícími právy, která jsou součástí portálu www.cestakavy.cz, jsou opatřena licencí Creative Commons 4.0 BY-NC-SA (viz https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode.cs).
Cesta kávy: Tvorba digitálního vzdělávacího nástroje ve společnosti NORDBEANS s.r.o./ CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012421 - Digitální vzdělávací nástroj, který inovativním způsobem představuje průřezové téma kávy v návaznosti na RVP podporující inovaci výuky na středních a středních odborných školách v ČR.