BIOGEOGRAFIE RODU COFFEA

Původní africké druhy kávy jsou z biogeografického pohledu lokalizovány do oblastí Guiney, Konga, středovýchodní a východní Afriky, které byly na základě chronologické analýzy označeny jako centra endemismu. (Anthony et al. 2010). Počet druhů Coffea odhaluje tři hlavní centra druhové rozmanitosti na Madagaskaru, v Kamerunu a Tanzanii. I přes výrazné odlesňování v těchto regionech zůstávají významné i záznamy o nových druzích v jiných zemích umístěných podél tropické oblasti Afriky. Za původní areál kávovníku arabského je považována provincie Kaffa v Etiopii a Boma Plateau v Súdánu, kde i dnes stále rostou divoké keře kávovníku.

575 n.l.
1548 n.l.
1592 n.l.
1683 n.l.
1711 n.l.
1714 n.l.
1715 n.l.
1726 n.l.
1727 n.l.
1800 n.l.
1840 n.l.
1982 n.l.
KULTIVACE A ROZŠÍŘENÍ KÁVOVNÍKU

Původní zeměpisné rozšíření rodu Coffea je omezeno na tropické vlhké oblasti Afriky a ostrovy v západním Indickém oceánu. Srovnávací studie založené na molekulárních analýzách druhu Coffea prokázaly silnou korespondenci mezi jejich fylogenetickým původem a geografickým rozšířením ve čtyřech hlavních regionech tropických lesů Afriky a Madagaskaru, odkud druhy pocházejí (Anthony et al. 2010).
Původ pěstovaných kávovníků začíná v jihozápadní Etiopii (region Kaffa) asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji poprvé začali pěstovat Arabové v oblasti dnešní provincie Harar. Počátky kultivování kávovníků jsou spojeny s územím dnešního Jemenu, kde byly založeny první plantáže. První zmínky o pěstování kávy v Jemenu pochází z roku 1575 n. l.
O rozšíření kávy po celém světě se zasloužily nomádské kočovné kmeny. Do jižní i střední Evropy se káva dostala asi na přelomu 16. a 17. století. K rozšíření do Evropy došlo díky pašování Turky. Do našich měst se káva dostala po porážce Turků u Vídně roku 1683. Na dalším rozšíření kávy do světa mají podíl Nizozemci, kteří ji začali pěstovat ve svých provinciích na Srí Lance, v Indii a na Jávě. Nizozemci nabídli rostlinu kávovníku i francouzskému králi Ludvíku XIV. Díky tomuto daru začali Francouzi pěstovat kávu na ostrově Martinik v Karibiku. Postupně se kávovník začal pěstovat i na Kubě a v Jižní Americe. V průběhu 18. století se kávovníky rozšířily do Střední a Jižní Ameriky a na okolní ostrovy (Thorn 2000).

Historická kresba zpracování kávy.
kávová plantáž.
EKOLOGIE KÁVOVNÍKU

Po prvním rozkvětu trvá dozrání plodů téměř rok a po přibližně pěti letech dosáhne kávovník plné produkce ovoce. Zatímco kávové rostliny mohou žít až 100 let, obecně jsou nejproduktivnější ve stáří mezi 7 a 20 lety. Vzhledem k tomu, že kávovník kvete a plodí v nepřetržitém cyklu, není neobvyklé vidět květy, zelené ovoce a zralé ovoce současně na jednom stromě.

Kávovníky potřebují při pěstování teplé klima, proto se pěstují v tzv. kávovém pásu, který je tvořen tropickými oblastmi mezi obratníky Raka a Kozoroha. Rostou tedy v tropickém a subtropickém pásmu. Podle podnebí rostou kávovníky buď v podrostu vyšších stromů, chráněné před ostrým sluncem, nebo naopak na přímém slunci v oblastech, kde nepálí tak silně. Rod Coffea se vyvinul jako vždyzelené podrostové (stínované) keře nebo stromy v afrických tropických lesích v nadmořských výškách mezi 1700 a 2000 m n. m.

Výhled z farmy El Salvador v El Salvadoru.
MAPA PĚSTOVÁNÍ
ARABIKA
ROBUSTA
SMĚS
1
2
3
4
5
6
7
8
KÁVOVNÍK JAKO POKOJOVÁ ROSTLINA

Jako většina rostlin čeledi Rubiaceae je i Coffea při domácím pěstování náročná na podmínky. Je citlivá na přehřátí i silné výkyvy růstových podmínek a přemisťování. Vyžaduje vzdušné a světlé stanoviště v polostínu, vlhkou a dobře drenážovanou spíše kyselou zeminu (pH 5–6,5). Je tedy třeba ji pravidelně, ale opatrně zalévat. V přírodě roste kávovník pod korunami stromů, které mu vytvářejí stín. Proto je kávovému keři dáno světlé místo v bytě s dostatečným přístupem vzduchu, ale je třeba rostlinu dostatečně chránit před přímým světlem. Přelití i přesušení vede k opadání listů. V létě rostliny pěstujeme při teplotách kolem 25 °C, zaléváme je měkkou vodou a každé 2 týdny přihnojujeme hnojivem bez vápníku (například na azalky a rododendrony). V zimě zaléváme jen opatrně. Kávovník je citlivý na chlad, a v kombinaci s přelitím substrátu mu začnou zahnívat kořeny. V chladu vydrží spíše sucho než přemokření. Také mu nevyhovuje suchý vzduch a průvan. Kávovníky vyžadují větší vzdušnou vlhkost, prospívá jim rosení listů, nebo je vhodné v suchém prostředí dát květináč na vrstvu keramzitu, nebo kamínků. Vypařování vody vytvoří kávovníku vhodné mikroklima. Přezimování dospělých rostlin je doporučeno v chladných místnostech při teplotách ne nižších než 15 °C. Do bytu jsou vhodné menší exempláře, větší se uplatní spíše v zimní zahradě nebo skleníku. Zakrslá varieta Coffea arabica nana roste pomaleji a dosahuje menších rozměrů. (Jantr a Krüger 1997)

Rostliny je možné množit řízkováním, nebo je pěstovat ze semen.
Před klíčením je doporučeno odstranit dužnatou vrstvu. Semena začnou klíčit při teplotách okolo 30 °C za přibližně 4 týdny, po dalších 4 týdnech se rozvíjí děložní listy. První květy se mohou objevit po uplynutí 3 a 4 let.
Řízky se získávají z postranních větví, které stačí umístit do směsi rašeliny a písku, udržovat při teplotě okolo 23–25 °C a vysoké vlhkosti (90 %). Zakoření asi za 3–4 měsíce.

Ze živočišných parazitů ohrožují rostliny především puklice, vlnatky a svilušky. Při domácím pěstování je odolnější vůči horku, parazitům i nemocem Coffea canephora. Rizikem je i napadení půdními houbami (Phytophththora), kterému často předchází přemokření substrátu.

Kávová školka na farmě El Salvador v El Salvadoru.
Veškerá díla a jiné předměty ochrany chráněné autorskými a souvisejícími právy, která jsou součástí portálu www.cestakavy.cz, jsou opatřena licencí Creative Commons 4.0 BY-NC-SA (viz https://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/legalcode.cs).
Cesta kávy: Tvorba digitálního vzdělávacího nástroje ve společnosti NORDBEANS s.r.o./ CZ.02.3.68/0.0/0.0/18_067/0012421 - Digitální vzdělávací nástroj, který inovativním způsobem představuje průřezové téma kávy v návaznosti na RVP podporující inovaci výuky na středních a středních odborných školách v ČR.